Koučing nebo Koučink?

Navzdory tomu, co napovídá název, nechceme zde rozebírat otázku jazyka, nýbrž skutečnost, že v současné době si pod pojmem koučink lze představit dvě docela různé služby či přístupy. Smyslem tohoto příspěvku není detailně postihnout všechny charakteristiky koučinku, pouze velmi jednoduchou formou rozlišit oba dva druhy.

V poslední době se v našem okolí roztrhnul pytel se školením koučinku. Tuto „verzi“ tedy představíme jako první.
Jednotlivci, či společnosti, které se tímto koučinkem zabývají, se jinak řečeno zabývají školením manažerů v dovednosti vést efektivně lidi. Tento koučink mívá zpravidla podobu celodenních či vícedenních školení, při kterých se zúčastnění učí, jak komunikovat (nejen) s podřízenými. Manažer, který takovým školením projde, obvykle získá nové komunikační nástroje, které mu umožňují řešit situace s nadhledem a zároveň v lidech okolo sebe rozvíjet jejich potenciál.

Například se lidé učí uvažovat o situacích z různých úhlů pohledu, či dobře položenými otázkami dovést zaměstnance k závěru, ke kterému by jinak býval nedošel. Z hlediska vedení lidí tedy jde o dovednosti, které z průměrného manažera dělají dobrého manažera.

Efektivita koučinku-školení nezávisí pouze na školitelích, ale samozřejmě i na lidech, kteří se školí. Poměrně běžný omyl bývá, že lidé právě metodu „vést lidi dobře kladenými otázkami“ chápou jako metodu manipulace a tím způsobem se ji také snaží zavádět ve vlastní práci. Výsledkem pak obvykle bývá snížená motivace zaměstnanců apod.

Celkově je však jakékoliv kvalitní školení komunikace samozřejmě velkým přínosem pro většinu zaměstnanců.

Druhá forma koučinku - koučink, jak jsme se ho učili na katedře psychologie, je individuální metoda rozvoje osobnosti.

Na jedné straně sedí kouč a na druhé koučovaný neboli coachee. Koučovaný přichází za koučem s konkrétním zadáním, které se může týkat jeho osobního života, pracovních procesů či například nakládání s některými naprosto specifickými situacemi. V průběhu cca 4-10 sezení mu pak kouč pomáhá své problémy efektivně překonávat.

Lze tedy říci, že je koučink jistou formou psychoterapie. Dobrý kouč navíc kromě nalézání řešení a postupů umí koučovaného také velmi motivovat. Bližší informace o této formě koučinku naleznete na www.fairways.cz/koucink.

Obě formy koučinku tedy mají něco společného – první forma (tedy koučink-školení) školí postupy, které používají akreditovaní koučové v námi uváděné druhé formě a dělá tak z manažerů částečné kouče.

Pokud by Vás otázka jazyka přeci jen zajímala, tak ústav pro jazyk český uznává jako spisovný pouze výraz koučink. Koučing tedy oficiálně není spisovné české slovo.

Máte i vy zkušenost s jednou nebo oběma formami koučinku? Podělte se s námi o své poznatky a názory.